Desátá městská část připravuje kompletní rekonstrukci své radnice, na kterou již získala stavební povolení. K nepoznání se změní také bezprostřední okolí úřadu (tzv. Nový Eden), včetně léta zavřeného KD Eden. Přesnou podobu území kolem radnice určí výsledek architektonicko-urbanistické soutěže, jež aktuálně probíhá.
Rekonstrukce radnice Prahy 10 Vizualizace Rekonstrukce okolí radnice Jak jde čas Diskutovali jsme s Vámi Historie - příběh místa
Autorská zpráva
Sídlo Úřadu městské části Praha 10 je součástí sídliště Vlasta, které vyrostlo v sedmdesátých letech naproti slavné továrně Koh-i-noor. Komplex tří propojených budov již nevyhovuje nárokům na standard moderní radnice a také jeho stavebně-technická kondice odpovídá době vzniku před čtyřmi dekádami. Radnice vyžaduje celkovou rekonstrukci, díky níž budou stávající objekty přeměněny na moderní kancelářskou budovu pro veřejnou správu.
Z hlediska urbanismu je cílem optimalizovat pohledové i komunikační propojení radnice s uličním parterem, posílit přirozené vazby v území a vytvořit nový veřejný prostor bez bariér v okolí komplexu. Rekonstrukce zachovává vnější charakter budovy a její stávající členění na tři objekty, které vyrůstají ze společné podnože tvořící terasy. Základním výrazovým prvkem budovy zůstane kombinace lehkého obvodového pláště na hlavních fasádách s páskovým obkladem na plných štítových stěnách a vložených komunikačních věžích.
Současnou bariéru liniového květníku podél Vršovické ulice prolomí nové široké schodiště v místě hlavního vstupu, který vyústí do centrální dvorany. Součástí návrhu je i revitalizace přilehlých veřejných prostranství. Západní terasa u stanice tramvaje Kooh-i-noor je navržena jako pobytový prostor se zelení a prvky městského mobiliáře. Nové řešení nástupu na tuto plochu si klade za cíl vést návštěvníky přehledně od zastávky hromadné dopravy do vstupní dvorany radnice. Východní terasa u nákupního centra, která byla doposud využívána v plném rozsahu jako parkoviště, bude nyní doplněna plochami zeleně.
„Nová“ radnice je navržena v souladu s aktuálními trendy veřejné správy, tedy s důrazem na otevřenost, přívětivost a vstřícnost k občanům. Zároveň se uvažuje o změnách v principech komunikace s veřejností, tedy o postupném nahrazování osobních návštěv komunikací, platbami i korespondencí v elektronické podobě. Z toho vyplývají základní odlišnosti uspořádání úřadu oproti současným zvyklostem. Radnice bude rozdělena do několika zón. Do vstupní části bude mít veřejnost neomezený přístup. Bude umístěna kolem dvorany a soustředí prakticky všechny činnosti, u kterých převažuje styk s veřejností – přepážky státní správy, pokladny, podatelnu a zároveň doplňkové služby, jako je kavárna, multifunkční sál, středisko územního rozvoje, informační středisko, Czech POINT atd.
Další část bude mít charakter moderní administrativní budovy pro veřejnou správu. Budou se zde nacházet odbory, které jsou pro veřejnost přístupné v úřední dny. Proto zde byla hlavní pozornost věnována řešení čekacích zón pro občany. Při úpravě jednotlivých pracovišť budou zohledněna specifika jednotlivých odborů a poskytovaných služeb obyvatelům.
Poslední část bude reprezentační. V této části najde své místo samospráva, která zde kromě prostor pro vedení městské části bude mít i sály pro jednání rady a zastupitelstva. Podnož objektu bude sloužit pro parkování osobních vozidel zaměstnanců i návštěvníků úřadu a pro umístění skladů, archivu, technologického zázemí a prostorů pro správu a ostrahu budovy. Předpokládá se také ozelenění části střechy objektu a zřízení venkovní pobytové plochy pro zaměstnance.
Financování
Jedná se o největší investiční projekt v historii městské části. Objekt má díky své poloze a prostorovým kapacitám potenciál, aby mohl plnit funkci moderní administrativní budovy pro potřeby fungování městské části Praha 10. Jeho současný technický stav je však nadále neudržitelný. Neustálé opravy a úpravy zastaralých a pro zdraví rizikových konstrukcí a technologií se již nevyplatí z hlediska ekonomického ani energetického a nedokážou ani zajistit potřebnou kvalitu služeb poskytovaných veřejnosti. Bez rekonstrukce, především vnějšího pláště, technologických rozvodů a instalací, není budova schopna dlouhodobého provozu. Projekt kompletní rekonstrukce radnice se připravuje od roku 2017, kdy vedení městské nechalo zpracovat zadávací studii pro výběr projektanta. 18. října 2018 bylo schváleno vyhlášení zadávacího řízení na „Zpracování projektové dokumentace komplexní opravy a rekonstrukce objektu ÚMČ Praha 10“ (jednalo se o třetí řízení v pořadí, dvě předchozí byla zrušena).
Ekonomicky nejvýhodnější nabídku předložila společnost CASUA spol. s r.o.
Společnost CASUA spol. s r.o. podala ekonomicky nejvýhodnější nabídku i v případě veřejné zakázky na „Zpracování projektové dokumentace na interiérové vybavení stavby nové Radnice MČ Prahy 10“.
Rada MČ postupně rozhodla o stavebním programu rekonstrukce (listopad 2019), o návrhu provozního a dispozičního uspořádání objektu po jeho rekonstrukci (leden 2020) a jeho úpravách (březen 2020), návrhu přístupu od KOH - I – NOORu (květen 2020) a návrhu interiéru (září 2020).
Jedná se o projekt, který svým rozsahem přesahuje rozpočtové možnosti samotné městské části - náklady odhadované projekční společností jsou 915 mil. Kč. Realizace tak bude možná pouze díky vícezdrojovému financování – kromě rozpočtových zdrojů a zdrojů z vedlejší hospodářské činnosti MČ Praha 10 se při něm počítá také s dotací z fondů Evropské unie a s prostředky hlavního města Prahy ve formě návratné finanční výpomoci. Ve 121. výzvě Operačního programu Životní prostředí podala městská část žádosti na projekt „Snížení energetické náročnosti objektu ÚMČ Praha 10“, a to ve dvou částech. První řeší zateplení, stínění, akustické prvky a úpravy na rozvodech tepla. Zde je možné získat dotaci 50 % způsobilých výdajů a Praha 10 žádá o 183 mil. Kč s DPH. Druhá část se týká vzduchotechniky a fotovoltaiky, nabízí se v ní dotace 70 % ze způsobilých výdajů a požádáno je o 36 mil. Kč s DPH. Celkově tedy městská část usiluje o dotaci ve výši 219 mil. Kč, což zahrnuje i projektovou přípravu. Způsobilé výdaje činí celkem 418 mil. Kč s DPH. Na konci července 2020 dostala Praha 10 od Ministerstva životního prostředí zprávu o schválení dotace až do požadované výše.
Městská část v březnu 2020 požádala o návratnou finanční výpomoc hlavní město Prahu ve výši 500 mil. Kč a splatností 25 let. Zastupitelstvo hl. Města Prahy poskytnutí návratné finanční výpomoci schválilo dne 17.9.2020. Společnost CASUA spol. s r.o. projekt na rekonstrukci radnice už předala a je na něj vydané jak stavební povolení, tak územní rozhodnutí
Budova úřadu tvoří neoddělitelný celek s územím ve svém nejbližším sousedství. V něm stojí již patnáct let zavřený KD Eden či sídliště Vlasta. Celou tuto lokalitu lze považovat za lokální centrum Vršovic, významné v kontextu celé městské části. Chceme, aby se nově stalo také výrazným veřejným prostorem, místem, kde se lidé budou moci potkávat – a formální návštěvy radnice tak spojit s neformálním posezením před ní. Proto jsme na celé toto místo vypsali, ve spolupráci s prestižní Českou komorou architektů, veřejnou architektonicko-urbanistickou soutěž. Aktuálně probíhá její první kolo, jež porota v listopadu vyhodnotí, a určí, které projekty postoupí do kola druhého. Cílem je nalézt novou podobu bezprostředního okolí radnice při zachování prostupnosti územím, a také komplexní řešení všech vztahů a vazeb v území.
2016/4 – veřejné setkání na téma „Budoucnost lokality Vlasta“
2017 – rozhodnutí o rekonstrukci radnice Prahy 10 (po posouzení technického stavu budovy)
2019 – výběr zpracovatele projektové dokumentace
2020, 2021 – zpracování a kontrola projektové dokumentace
U plánovacího kontejneru jsme s vámi diskutovali od 14.9. 2020, provoz byl předčasně, vzhledem k aktuální epidemiologické situaci, ukončen o necelý týden dřív. I tak vás přišly stovky a děkujeme za veškeré vaše podněty!
Závěrečná zpráva ankety Nový Eden (PDF, 5 MB)
Kompletní program plánovacího kontejneru (PDF, 500kB)
Vršovické kasárny
Příběh našeho místa začíná v osmdesátých letech 19. století v rozrůstající se obci Vršovice nedaleko Prahy. Císařská a královská armáda zde v letech 1880–1890 nechala v režii stavitele Aloise Elhenického vybudovat rozlehlý komplex vozatajských kasáren, který zahrnoval štábní budovy, byty důstojníků, baráky mužstva, stáje a sklady. Svému účelu sloužila kasárna až do roku 1955, kdy byla zdejší jednotka převelena mimo Prahu. Od šedesátých let byly nevyužívané objekty postupně demolovány, až z celého areálu zbyla jediná budova v Magnitogorské ulici, která stojí dodnes.
Milovice se stěhují
Plán na výstavbu sídliště Vlasta se začal rodit v roce 1968 po okupaci naší vlasti. Brzy se ukázalo, že avizovaná dočasná přítomnost vojsk Rudé armády se zřejmě poněkud protáhne, a tak bylo potřeba jejich příslušníky někde ubytovat. Volba padla na středočeské Milovice, kde se nacházely rozlehlé kasárny. To ovšem zároveň znamenalo přestěhovat tři a půl tisíce tamních obyvatel, mnohdy vojáků československé armády, s jejich rodinami. K výstavbě nového sídliště poskytlo Ministerstvo národní obrany pozemky ve Vršovicích, právě po bývalých vozatajských kasárnách. Obytný areál byl v letech 1972–1976 doplněn o masivní provozní a správní budovu, která ho oddělovala od rušné třídy SNB (dnešní Vršovická ulice). Sídlil zde Okresní výbor KSČ a Obvodní národní výbor pro rozšířený obvod „velké“ Prahy 10, k níž se v roce 1974 připojily další obce. Dnes objekt plní funkci Úřadu městské části Praha 10.
Sídliště Vlasta
Sídliště, které s úřadem vytvořilo kompaktní urbanistický celek, bylo vybudováno v letech 1969–1973 podle návrhu Zdeňka Edela ve spolupráci s Vlastiborem Klimešem a Josefem Lavičkou. Vzniklo zde šest obytných bloků se 688 bytovými jednotkami a při projektování se nezapomnělo ani na občanskou vybavenost. V multifunkčním objektu na severozápadě sídliště se nacházela velkoprodejna potravin Vlasta
a na pochozí terase byly k dispozici další, menší provozovny. Při jižním okraji sídliště byla zřízena mateřská škola se vstupem z Magnitogorské ulice. Po dokončení výstavby ozdobily zdejší veřejná prostranství umělecké výtvory sestávající ze čtyř figurálních plastik Vendelína Zdrůbeckého a stejného počtu nástěnných mozaik od Radomíra Koláře.
Kulturní dům Eden
V těsném sousedství sídliště byl v letech 1980–1986 postaven Kulturní dům Eden. Vznikl podle návrhu architektů Hany a Dalibora Peškových a měl plnit úlohu hlavního kulturního střediska desátého městského obvodu. Původní ambiciózní návrh byl sice redukován, stejně jako záměr vytvoření reprezentativního veřejného prostranství v jeho předpolí, přesto obsahoval víceúčelový sál s kapacitou až 600 míst, kinosál a restauraci. Objekt je velice hodnotný po estetické stránce. Dochovala se velkoplošná mozaika Martina
Sladkého na čelní fasádě nebo zavěšené skleněné lustry v hlavním sále od Martina Roubíčka. Zajímavostí je velký skleněný lustr ve foyeru, který navrhl tehdy mladý a nepříliš známý umělec Bořek Šípek. V době své slávy byl KD Eden hojně využíván. V devadesátých letech se však začaly stále více projevovat důsledky vysokých nákladů na provoz a údržbu, zdejší produkce začala upadat a v červenci 2005 byl objekt pro prudce se zhoršující stav zcela uzavřen.