V roce 1992 přijal summit OSN v brazilském Riu de Janeiru dokument zvaný Agenda 21. Jedná se o celosvětový globální strategický plán, jehož cílem bylo důsledně čelit výzvám tehdy teprve nadcházejícího 21. století - odtud název Agenda 21. Jednou z nejzásadnějších a také nejdiskutovanějších kapitol tohoto dokumentu se stala Kapitola 28 - “Iniciativy místních úřadů na podporu Agendy 21” - odtud název místní Agenda 21.
Kapitola 28 říká přesně toto:
„Velké množství problémů a řešení obsažených v Agendě 21 má své kořeny na úrovni místních aktivit; participace a spolupráce místních úřadů bude proto faktorem určujícím úspěšnost realizace jejich cílů. Místní úřady vytvářejí, řídí a udržují ekonomickou, sociální a environmentální infrastrukturu, dohlížejí na plánování, formují místní politiku životního prostředí a předpisy a pomáhají při implementaci národní a subnárodní environmentální politiky. Protože jsou úrovní správy nejbližší lidem, sehrávají důležitou roli ve výchově, mobilizaci i při reakci na podněty veřejnosti a napomáhají tak dosažení udržitelného rozvoje.“
Místní Agenda 21 (dále jen MA21) se snaží o kvalitní veřejnou správu známou také pod odborným pojmem „good governance“ („řádná správa věcí veřejných“ či „dobré vládnutí“). Kvalitní správa věcí veřejných by měla být otevřená, transparentní, efektivní, odpovědná veřejnosti a umožňující účast veřejnosti na rozhodování a plánování života v obci. Jedině taková veřejná správa může vést k dlouhodobě udržitelnému rozvoji obce či regionu. Nezbytnou součástí fungující MA21 bezesporu jsou:
Nejstarší definice z roku 1987 říká, že udržitelný rozvoj je "takový rozvoj, který zabezpečuje potřeby současné společnosti, aniž by omezoval možnost budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby". Ekonomický rozvoj by proto měl být uplatňován s ohledem na sociální a kulturní dopady s respektem k limitům životního prostředí, které jsou dány nezměnitelnou skutečností, že planeta Země je jen jedna a její zdroje nejsou nevyčerpatelné a nezničitelné.
Jinými slovy: Udržitelný rozvoj usiluje o rovnováhu mezi třemi základními pilíři - ekonomickým, sociálním, environmentálním. Na místní úrovni je třeba hledět například na zaměstnanost, možnosti a přístupnost vzdělání, zajištění práv menšin, spravedlnost a bezpečnost, dopady dopravy, nakládání s odpady, surovinami a vodou, znečištění ovzduší či stav okolní přírody.
U zrodu Agendy 21 v brazilském Riu ve dnech 3. - 14. června 1992 stálo také Československo. Naši delegaci vedl tehdejší federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek. V důsledku dění u nás během 90. let ale musel koncept udržitelného rozvoje na čas ustoupit stranou. V roce 1994 - již v rané České republice - však ale ještě stihla vzniknout po vzoru Dánska asociace municipalit zvaná Národní síť Zdravých měst ČR.
Až v roce 2003 vznikla Rada vlády pro udržitelný rozvoj a posléze také Pracovní skupina pro místní Agendu 21, jejímž cílem bylo zejména najít měřítko kvality MA21 na lokální úrovni. O rok později tak vznikla oficiální sada Kritérií MA21 sledovaných prostřednictvím Databáze MA21. Ještě v prosinci téhož roku přijala vláda usnesení č. 1242 ke schválení Strategie udržitelného rozvoje ČR, kterým Česká republika oficiálně přistoupila k podpoře udržitelného rozvoje.
V roce 2006 Ministerstvo vnitra ČR zařadilo MA21 mezi oficiální metody zvyšování kvality ve veřejné správě, a to spolu s dalšími metodami (např. benchmarking, CAF nebo Balanced Scorecard), které MA21 navíc efektivně propojuje.
V lednu 2010 přijala vláda Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky a v lednu 2012, tedy na den přesně o dva roky později, také Koncepci podpory místní Agendy 21 v České republice do roku 2020. V září 2015 pak summit OSN v New Yorku schválil 17 Cílů udržitelného rozvoje (tzv. SDGs), které představují program rozvoje do roku 2030 a na něž Česká republika reagovala přijetím dokumentu Strategický rámec 2030.
V červnu 2013 se k principům MA21 oficiálně přihlásilo i Hlavní město Praha jakožto jeden ze 14 krajů ČR. Usnesením Zastupitelstva HMP č. 30/93 dne 20. 6. 2013 schválilo svůj vstup do Národní sítě Zdravých měst ČR a současně přijalo Deklaraci projektu „Zdravé hlavní město Praha”. Od té doby metropole zejména podporuje své pražské městské části v realizaci MA21 na jejich území.
MČ Praha 10 se členem Národní sítě Zdravých měst ČR stala o tři roky později - v červnu 2016, kdy se také Deklarací Projekt MČ Praha 10 - Zdravé město zavázala k plnění Kritérií MA21. K tomu od začátku politické garantce MA21 a koordinátorovi MA21 napomáhá příslušná komise Rady MČ Praha 10 jakožto poradní a iniciační orgán, jejímiž členy jsou mimo jiné i zástupci neziskového a komerčního sektoru. V roce 2016 dosáhla MČ Praha 10 postupu do kategorie “D - Start”, o rok později i “C - Stabilizace”. Během roku 2018 se ale MČ Praha 10 vlivem nepříznivých podmínek pro řádné splnění indikátorů kvalitní obce propadla do nejnižší možné kategorie hodnocení - „Zájemci“.
Současné vedení MČ Praha 10 vzniklé po volbách 2018 si však vytyčilo cíl tento nepříznivý stav napravit a ještě během roku 2019 vystoupat minimálně do kategorie “D - Start”, eventuálně “C - Stabilizace”. Právě to bylo obsahem první části schváleného Plánu zlepšování programu „Praha 10 - Zdravá městská část a místní Agenda 21“ pro rok 2019. Jeho druhá část pak deklarovala zpracování Strategického plánu udržitelného rozvoje MČ Praha 10 pro období let 2020-2030, jehož cílem má být zejména nastínění vize dlouhodobého směřování rozvoje MČ Praha 10 ve třetí dekádě 21. století, a to i s ohledem na stále rychleji měnící se životní a společenské prostředí kolem nás.
V roce 2019 se MČ Praha 10 posunula v rámci plnění Kritérií MA21 z kategorie Zájemci do kategorie C, tedy došlo během jednoho kalendářního roku k posunu o dvě kategorie najednou. Současně byla schválena Analytická část Strategického plánu udržitelného rozvoje MČ Praha 10 pro období 2020-2030. MČ Praha 10 si za to vysloužila ocenění Skokan roku NSZM.
Plán zlepšování pro rok 2020, který na přelomu února a března 2020 projednala Rada i Zastupitelstvo MČ, si klade za cíl jednak obhájit kategorii C v rámci plnění Kritérií MA21, dále uskutečnit 5. ročník projektu Moje stopa, participativního rozpočtu MČ Praha 10 podle nových pravidel, nově zapojit do rozhodování na MČ mladé lidi prostřednictví Žákovského zastupitelstva a v neposlední řadě také zahájení příprav na budoucí postup do kategorie B v rámci metody místní Agenda 21. Cílem Oddělení strategického rozvoje a participace je zejména zavedení strategického řízení v návaznosti na schválený Strategický plán, zavedení projektového řízení, participativní setkání k různým tématům dle určení radních a také tvorba Akčního plánu 2020, 2021.
Bohužel však s ohledem na šíření koronavirové pandemie v průběhu téměř celého roku 2020 se zdá, že schválený Plán zlepšování pro tento kalendářní rok nebude zcela naplněn. Veškeré v něm stanovené cíle musely na čas ustoupit ochraně zdraví obyvatelstva, kiterá je pro všechny prioritou.
zdroj: CENIA, česká informační agentura životního prostředí