Z vily Karla Čapka, kterou nyní vlastní Praha 10, by v budoucnu mohla být národní kulturní památka. Praha 10 totiž po konzultacích s Národním památkových ústavem adresovala dopis ministerstvu kulturu, kde o zapsání vily na tento prestižní seznam žádá.
K tomu, aby byla nějaká památka na tento seznam zapsána, musí přesahovat především svůj regionální význam. „Vila bratří Čapků splňuje z předepsaných pěti možných kritérií celkem tři. Přesahuje nejen regionální význam zejména svým vztahem ke Karlu Čapkovi, který je jedním z mezinárodně uznávaných českých spisovatelů všech dob, jehož literární přínos je uznáván v celosvětovém měřítku. K vile se dále váže i výtvarné dílo Josefa Čapka a společné literární díla obou bratří,“ vyjmenoval některé z důvodů žádosti o zapsání starosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík (Nez. pro Prahu 10).
V případě rodinné dvojvily bratří Čapků se zároveň jedná o místo s přímou vazbou k mnoha dalším významným osobnostem První republiky. Mezi tzv. Pátečníky patřily osobnosti mezinárodního formátu s nezastupitelným dosahem k utváření českého státu a českého národního povědomí, jako např. T. G. Masaryk, Edvard Beneš, či další osobnosti uměleckého a kulturního života, jako např. Ferdinand Peroutka, Eduard Bass nebo Karel Poláček, ale i mnoho dalších.
Samotná dvojvila, rodinný dům bratří Čapků se zahradou byl vystavěn jako součást vilové kolonie umělců, spisovatelů, městských úředníků a Spolku žurnalistů podle projektu architekta Ladislava Machoně ve střízlivém národním stylu v letech 1923 – 1924.