6. prosince 2022 bylo Emilu Kolbenovi uděleno Čestné občanství městské části Praha 10 in memoriam. Vyznamenání z rukou starosty Prahy 10 Martina Valoviče převzali zástupci zapsaného spolku Kolbenova vila.
Celosvětově uznávaný vynálezce, průmyslník, podnikatel a vizionář Ing. Emil Kolben se narodil 1. listopadu 1862 ve Strančicích u Prahy. Spojen je však i s Prahou 10, neboť zde bydlel v Hradešínské ulici číslo 1.
Patřil mezi nejvýznamnější elektrotechniky a podnikatele ve střední Evropě, založil továrnu Kolben a spol., byl generálním ředitelem a hlavním akcionářem Českomoravské – Kolben – Daněk (ČKD).
Přestože pocházel z devíti dětí a jeho otec byl drobný zemědělec, dostal se svou pílí a nadáním na studia do Prahy. Vystudoval elektrotechniku a strojírenství na německé vysoké škole technické v Praze. Díky cestovnímu stipendiu se mohl seznámit s některými průmyslovými závody v Evropě a poté roku 1888 odcestoval se svou ženou na pět let do USA. Zde brzy získal zaměstnání ve firmě Edison Machine Company Thomase Alvy Edisona, předchůdce dnešní General Electric. Následně se stal Edisonovým spolupracovníkem ve vývojových laboratořích firmy a byl dokonce jmenován do funkce hlavního inženýra a vedoucího technického oddělení. Poté spolupracoval s Nikolou Teslou, kde se Kolben zúčastnil zkoušek vícefázových elektromotorů v laboratořích podniku Tesla Electric Company v New Yorku. Tato zkušenost Kolbena přivedla k orientaci na využití střídavého proudu. Po návratu do Evropy pracoval jako hlavní inženýr švýcarské firmy Maschinenfabrik Oerlikon, která vyvíjela generátory a motory na střídavý proud. Pod jeho vedením se potom v roce 1891 v Německu uskutečnil nejdelší přenos třífázového proudu s nejmenší ztrátou – z Laufenu do Frankfurtu v délce 175 km.
Roku 1896 se Kolben již jako zkušený inženýr a obchodník vrátil s rodinou do Čech. Ve Vysočanech pak s několika společníky založil elektrotechnickou továrnu Kolben a spol. V době Kolbenova návratu do Čech se chystala v Praze stavba městské elektrárny v Holešovicích. Při této příležitosti se střetávali zastánci stejnosměrného a střídavého proudu. Stejnosměrnou soustavu prosazoval František Křižík. Kolben naopak prosazoval střídavý proud a v soutěži vyhlášené roku 1898 se svou firmou vyhrál. Nedlouho poté se nastěhoval do vily v Hradešínské ulici na Vinohradech. Dům obývala jeho rodina a sloužila také k setkávání s obchodními partnery. Od roku 2014 vlastní celou vilu průmyslníka Emila Kolbena Praha 10.
Kolbenova firma mezitím rostla a prosperovala, od roku 1899 nesla název Elektrotechnická akciová společnost. V roce 1921 se jeho podnik spojil s První Českomoravskou továrnou na stroje a společnost se přejmenovala na Českomoravská–Kolben. V roce 1927 došlo k další fúzí, čímž mohla vzniknout světoznámá a legendární ČKD (Českomoravská-Kolben-Daněk) a Emil Kolben se stal jejím generálním ředitelem. Kromě toho figuroval v dalších firmách, například v hostivařském podniku Pražská továrna na káble - Prakab. Kolbenovy společnosti vyráběly téměř vše, od špendlíku až po lokomotivu, vybavení a stroje z jejich produkce používal celý svět.
Dá se říci, že po vzniku Československa se stal jedním z pilířů průmyslu nově vzniklé republiky a jedním z nejvýznamnějších evropských průmyslníků. Emil Kolben nebyl pouze úspěšným podnikatelem, ale také vlastníkem licencí, které od něj kupovaly významné elektrotechnické firmy. Dále psal i odborné studie z oboru. Za svoji činnost obdržel řadu ocenění, od císaře Františka Josefa I. získal Řád železné koruny.
Jeho nezměrnou činorodost a neúnavnou práci však zastavily tragické historické události – okupace a druhá světová válka. Kolben vytrvale odmítal emigraci a s rodinou zůstal v republice. Po vzniku protektorátu Čechy a Morava musel kvůli svému židovskému původu odejít z ČKD a prodat podíly v dalších firmách. Společně se svou rodinou byl následně zatčen a deportován do koncentračního tábora Terezín, kde 3. července 1943 ve věku 80 let zemřel. Pochován je na Vinohradském hřbitově v Praze 10.