Janu Kotěrovi bylo 3. prosince 2021 uděleno Čestné občanství městské části Praha 10 in memoriam. Poctu převzala Lucie Lomová, pravnučka zakladatele moderní české architektury.
Jan Kotěra byl nejen významný architekt moderních budov, jeden z nejslavnějších českých architektů, ale také teoretik, designér a urbanista, pedagog a projektant, který vychoval a ovlivnil několik generací architektů.
Tento slavný architekt se narodil 18. prosince 1871 v Brně a studoval na německé vyšší průmyslové škole v Plzni. Poté pracoval ve stavební kanceláři Ing. Josefa Freyna. V letech 1894–1897 studoval architekturu na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Otto Wagnera, jenž se podílel na urbanistickém regulačním plánu Vídně či výstavbě tamního metra. Roku 1897 získal prestižní Římskou cenu spojenou se stipendijním pobytem v Palazzo Venezia v Římě. Kotěra přitom procestoval Itálii. Jeho styl tedy na jedné straně ovlivňoval wagnerovský modernismus a na druhé straně italsky orientovaný klasicismus.
Po návratu do Prahy začal v roce 1898 působit jako profesor na Umělecko – průmyslové škole v Praze. V roce 1910 byl jmenován profesorem nově vytvořené školy architektury na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se stal i rektorem. Během výuky propagoval moderní trendy v architektuře. Jeho žáky byli třeba Josef Gočár nebo Bohuslav Fuchs.
S Prahou 10 je Kotěra spojen s řadou staveb. Architektonický skvost Strašnic představuje Trmalova vila ukrytá v ulici Vilová 11. Trmalova vila, která je dnes ve vlastnictví městské části, vznikla v letech 1902–1903 pro rodinu ředitele obchodní školy Františka Trmala. Jan Kotěra ve svém návrhu propojil anglickou modernu, secesní geometrii a lidovou tradici. Vila je v současnosti veřejně přístupná, může se navštívit při klasických prohlídkách nebo v rámci některé výstavy či přednášky.
Kotěra projektoval Vršovickou vodárnu, která je dnes dominantou v Michli. Její věž je jednou z prvních staveb svého druhu v Čechách pojatých v novém, moderním duchu. Vodárenská věž v Michli (1906–1907) hrála důležitou roli pro zásobování tehdejšího města Vršovice vodou.
V Praze 10 na Vinohradech v Hradešínské ulici 1542/6 pak Kotěra v letech 1908–1909 projektoval svou vlastní vilu. Kotěrova vila vznikla na tehdejším předměstí Královských Vinohrad a přestěhoval sem kromě své rodiny i projekční kancelář. Zároveň tady také vyučoval skupinu svých žáků z akademie. Dnes má vila soukromé majitele.
V počátcích své kariéry na sebe Jan Kotěra upozornil Peterkovým domem z konce 19. století na dolním konci Václavského náměstí. Administrativní a obchodní budova z roku 1900, nahrazující měšťanský dům U Černého orla, náleží k prvním objektům novodobé české architektury.
Na počátku 20. století vznikaly význačné Kotěrovy stavby v rychle rostoucím předměstí – na Královských Vinohradech. Vznikl tam Laichterův dům, který projektoval pro majitele pražského vydavatelství Jana Laichtera.
Do Hradce Králové navrhl nejprve Okresní dům (1903–1904) a poté Městské muzeum, dnes Muzeum Východních Čech. V Prostějově to byl monumentální Národní dům (1905–1907), v Černošicích postavil krásnou Kratochvílovu vilu (1908–1909), v Ratboři zase Mandelíkův zámek (1911–1913), dočkal se i realizací v Dubrovníku nebo Sarajevu. Dále postavil palác Mozartea v pražské Jungmannově ulici, Suchardovu nebo Krausovu vila v Bubenči či budovu Všeobecného penzijního ústavu na Rašínově nábřeží.
Architekt Jan Kotěra nenavrhl jen výjimečné stavby, ale například i pražské tramvaje či pozoruhodné náhrobky. V roce 1900 instaloval výstavu Umelěcko-průmyslové školy na Světová výstavě v Paříži či o dva roky později připravil výstavu Augusta Rodina v Praze v Mánesu.
Zemřel 17. 4. 1923 v Praze a pohřbený je na Vinohradském hřbitově.