Doc. Karel Průša byl 11. září 2018 oceněn Čestným občanstvím městské části Praha 10 in memoriam.

Doc. Karel Průša se narodil 5. ledna 1931 v obci Pchery, okr. Kladno. Po neúspěchu při přijímací zkoušce na houslové oddělení konzervatoře v Praze zvolil pěvecký obor, kam byl přijat. Začínal ve třídě prof. Hilberta Vávry, po jeho smrti přešel k prof. Zděnku Otavovi. Absolutorium v r. 1952 složil už jako člen opery Státního divadla v Ostravě, kde v basovém prvním oboru odzpíval 27 sezon.

Protože měl velmi nesouhlasný postoj ke komunistickému režimu, nebylo mu i přes nesporné hlasové kvality umožněno dosáhnout po dlouhá léta vrcholu kariery na naší první scéně Národního divadla. Přes nesouhlasný postoj strany se ale nakonec podařilo po třináctiletém snažení tehdejšímu vedení opery ND prosadit jeho angažmá a Karel Průša působil jako sólista opery v letech 1978–1992.

Procestoval mnoho zemí světa včetně Japonska a všude slavil nemalé úspěchy. Spolupracoval s Pantonem, Supraphonem, vlastnil mnohá ocenění včetně Zlatého štítu Pantonu. Od roku 1990 působil na katedře zpěvu a operní režie HAMU. Své bohaté zkušenosti předával studentům ve škole i doma, kam za ním studenti dojížděli. Rovněž publikoval své články v akademických bulletinech (Česká dikce ve vokálním projevu, Acta Academika 1994). Byl důstojným pokračovatelem učení prof. Otavy, kterého si po celý život nesmírně vážil a který kladl svým studentům na srdce především smysluplnost a hodnotu přednášeného díla.

Průša nastudoval mnoho písňových cyklů, spolupracoval se sborovými tělesy jako např. Sborem České filharmonie nebo Pěveckým sdružením Moravských učitelů. Společně s dirigentem Z. Mátlem po dlouhá léta šířili v naší zemi i mimo ni slávu české vokální tvorby. Na operní scéně nastudoval kolem 200 rolí. Miloval Smetanu, Dvořáka a Janáčka. Mezi jeho největší operní úspěchy patří několikeré nastudování Kecala (Prodaná nevěsta), Mumlala (Dvě vdovy) nebo Revírníka (Liška Bystrouška), nezapomenutelným hudebním zážitkem bylo jeho nastudování Vodníka v Rusalce a Žalářníka ve Smetanově Daliborovi. Velikou poctou bylo pro K. Průšu účinkování v premiéře Smetanovy Libuše (role Lutobora) v r. 1983. Zde, při příležitosti znovuotevření Národního divadla po jeho rekonstrukci, zazářil vedle Gabriely Beňačkové, Evy Děpoltové a Václava Zítka. Také jeho mozartovské a wagnerovské role s ním procestovaly mnoho zemí a všude se dočkal velkých ovací.

Kromě své profilové gramofonové desky vydal mnoho oper a dalších hudebních děl v Českém rozhlase, České televizi a na CD. Karel Průša zemřel náhle 17. dubna 1999 ve věku 68 let.

V Praze 10-Záběhlicích žil Karel Průša od roku 1978.