V metropoli žije více než tři sta tisíc důchodců a během příštích dvou dekád vzroste počet seniorů ve věku nad 75 let na dvojnásobek. To povede k výrazně vyšší poptávce po sociálních a zdravotních službách. V některých desítkových čtvrtích již nyní průměrný věk převyšuje metropolitní průměr. Proto vedení Prahy 10 připravuje strategii posílení sociálních a zdravotních služeb. Místostarosta David Kašpar spolu se starostou Martinem Valovičem do přípravy strategie zapojují zástupce poskytovatelů zdravotní a sociální péče i neziskový sektor. Minulý týden se s nimi setkali v prostorách Vršovického zámečku.
Jednání u kulatého stolu se zúčastnili i ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady MUDr. Jan Votava, primář interního oddělení MUDr. Martin Havrda i Monika Arenbergerová, proděkanka III. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Právě tato vzdělávací instituce s nemocnicí spolupracuje. Zapojení kapacit tohoto prestižního poskytovatele zdravotní péče je konkrétním výsledkem loni na podzim podepsaného memoranda. „Meritum spolupráce se týká právě pomezí zdravotní a sociální péče, prevence nebo paliativní medicíny. Sousedé z Desítky se v tomto roce mohou těšit na několik preventivních a osvětových akcí, které uspořádáme spolu s fakultní nemocnicí a III. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy,“ říká starosta a Martin Valovič a dodává: „Jsem ohromně vděčný za všechny podněty a nápady, které na jednání zazněly od zástupců neziskových organizací, sociologů, našich kolegů z Desítky, ředitelek a ředitelů příspěvkových organizací a zástupců hlavního města Prahy. Díky tomuto širokému panelu se nám podaří připravit kvalitní strategii pokrývající budoucnost sociální a zdravotní péče v naší městské části."
Desítka má druhé nejstarší obyvatelstvo Podle demografické studie, kterou si městská část nechala vypracovat a průběžně ji aktualizuje, nejstarší populace žije v Malešicích, Strašnicích a v lokalitě Vršovice – Vinohrady východ. Podle aktuálních dat je Praha 10 navíc druhou nejstarší městskou částí. “Strom života české populace chřadne. Měl by připomínat smrk ztepilý, ale vypadá to spíš na osiku. V roce 2050 půjde do důchodu generace Husákových dětí, ale odvody do sociálního systému budou závislé na mileniálech, tedy na populačně výrazně menším ročníku. Máme tedy před sebou problém, kterým je třeba se zabývat již dnes,” říká David Kašpar, místostarosta pro sociální a zdravotní oblast.
Výzvy a doporučení Účastníci jednání u kulatého stolu identifikovali problémy, kterým tato oblast čelí. Nejpalčivějším problémem sociální péče je personální podstav. Ten umocňuje i celková náročnost domácí péče. Navíc pak připravili seznam doporučení, jak sociální a zdravotní péči zlepšit. Jedním z doporučení je posílit práci s dobrovolníky. To je jedna z věcí, na níž zástupci Prahy 10 kontinuálně pracují. „Druhým námětem, který jsme se zatím pouze v teoretické rovině zabývali, bylo zřízení týmu akutní sociální a zdravotní pomoci. Takový tým by asistoval osobám v akutní zdravotní nebo psychické nouzi, jež je odkázala na péči druhých. Tento tým by měl být komunitní a multidisciplinární, podobně jako týmy paliativní péče nebo centra denních služeb, a jeho úkolem by bylo řešit krátkodobé propady v zdravotním nebo psychickém stavu pacientů, umožňující jim zotavení ve vlastním domácím prostředí,“ popisuje jeden z nápadů místostarosta David Kašpar.
Ambicí tohoto setkání bylo otevřít debatu o budoucích zdravotních, sociálních i duchovních potřebách člověka v roce 2050 a na jejich základě připravit konkrétní opatření, na kterých může vedení obce začít pracovat již dnes.