V roce 1997 uplynulo 750 let od první zachované písemné zmínky o Prešově, i když existence tohoto města byla prý známa již před tím. Dějiny Prešova byly v následujících stoletích poznamenány jak válkami, tak i klidným a harmonickým životem, kdy město vytvářelo příznivé podmínky pro vývoj kultury. S ohledem na geografickou polohu města je příznačné, že se zde setkávaly a prolínaly kultury několika národů a národností - Slováků, Rusínů, Ukrajinců, Maďarů, Němců a Poláků, z nichž každý přinesl svůj vklad do společné kulturní klenotnice města. Dnešní město Prešov tvoří čtyři katastrální území: Prešov, Nižná Šebastová, Šalgovík a Solivar, kde žije přibližně 93000 obyvatel. Pro potřeby svých obyvatel i návštěvníků má v okresním městě Prešov, mimo státní správy, sídlo pravoslavný arcibiskup celého Slovenska a Biskupský úřad Řeckokatolické církve na Slovensku. V centru rusínské a ukrajinské národnosti na Slovensku, kterým Prešov je, sídlí různé politické strany a kulturní organizace těchto minorit. V současné době disponuje Prešov širokou dopravní sítí, rozsáhlým potravinářským průmyslem /unikátní je podnik Solivary a.s./ a sféra obchodu a služeb zaznamenala v posledních letech mimořádný rozvoj, který souvisí s privatizací. O zdraví občanů je postaráno ve čtyřech nemocnicích s poliklinikami, ve dvou domovech důchodců je postaráno o starší generaci, je zde i ústav pro tělesně postiženou mládež a domov pro matky s dětmi. Dlouholeté tradice ve vzdělávání jsou patrny na všech stupních školství. Z dvaceti dvou základních škol mohou žáci postoupit na 37 středních škol a následně na Univerzitu Pavla Jozefa Šafárika s pěti fakultami - např. filozofickou nebo humanitních a přírodních věd. Technické vzdělání poskytuje Technická univerzita v Košicích se sídlem v Prešově. Ke školským zařízením patří i jazykové či umělecké školy. Obyvatelé a návštěvníci Prešova mají možnost využít bohaté kulturní nabídky, kterou město poskytuje. Dvě stálé divadelní scény, nové soukromé loutkové divadlo a tři kina, 10 knihoven, Muzeum vín a Muzeum slovenské divadelní kultury poskytují rozmanitou škálu zábavy. Sportovní aktivity umožňuje velké množství sportovních areálů - fotbalový stadion, zimní stadion, víceúčelová městská hala, cyklistický velodrom, jezdecký areál, tenisové dvorce - slouží jak k rekreačnímu, tak i k vrcholovému sportování. Pro rekreaci obyvatelům města slouží Kolomanova zahrada s přírodní rezervací Holá hora a menším zooparkem, městský park ve středu historického jádra, dětský park nebo v příměstské lokalitě Sigor - Zlatá Baňa. Partnerské vztahy mezi Prešovem a Prahou 10 se datují již od roku 1992 a v průběhu těchto let došlo k nejrůznějším kontaktům. V posledních čtyřech letech se nejvíce rozvíjejí styky mezi základními a středními školami formou aktivní účasti na sportovních akcích, mezinárodních fotbalových a volejbalových turnajích. Vazby mezi Čechy a Slováky jsou stále živé, o čemž svědčí zájem obyvatel Prešova o dění v naší městské části. Mnozí zde mají své příbuzné, někteří tu pracovali a jiní se do Prahy prostě čas od času rádi vracejí.
Nedílnou součástí historie Maďarska od počátku jeho osídlení je - podle pramenů historiků - město Nyíregyhíza. Samotný název je složen ze dvou slov, charakterizujících tehdejší vznik osídlené lokality. Nyír - mohlo znamenat močálovitý venkov a egyháza místo s kostely. Ambice města po samostatném hospodaření stupňovalo jeho výsledky a snažilo se získat královská privilegia, což se také v roce 1837 podařilo. Král tím vymezoval kompetence městské rady, městu poskytl erb a oslovil občany, aby rozmnožovali mistrovská řemesla. Tehdy 17-ti tisícové město vzalo tuto výzvu vážně. V roce 1858 vjel do železniční stanice první vlak, což později sehrálo velkou roli v tom, že se město Nyíregyháza stalo od roku 1876 župním městem. Obyvatelům města do poloviny 19. století poskytovalo obživu převážně zemědělství. Tehdy bylo rozhodnuto, že se posílí i role obchodní sféry s využitím železnice a teritoriálního umístění města. Na sklonku 19. století se zde usídlily župní úřady a jejich úřednici zde v tomto duchu vytvořili městského ducha, bylo zde kasino, divadlo, muzeum, nemocnice a různé společnosti. V současné době můžeme říci, že Nyíregyháza je východním centrem země. Její mezinárodní význam zvyšuje i to, že sousedí s třemi hranicemi - Ukrajinou, Rumunskem, Slovenskou republikou a je spjata s moderní železniční sítí Evropy. Koncepce rozvoje města a župy sebou přináší objemné hospodářství a současně se stává centrem života zdravotnictví, školství a kultury. Zemědělské produkty a bezprostřední životní prostředí regionu v Nyíregyháze postavilo nyní na první místo potravinářský průmysl s jeho konzervárnami, zpracovatelskými firmami mléka, obilí, masa nebo fermentace tabáku. Využití dalších pracovních možností se nabízí v lehkém průmyslu textilní konfekce, výroby bot, zpracování dřeva a výroby papíru. Město je připraveno k dosídlení průmyslových činností, které budou dlouhodobě šetrné k životnímu prostředí a současně je schopno k tomu vyškolit potřebné množství pracovních sil. 120 tisíc obyvatel má k dispozici 31 základních škol, 21 středních škol a 3 instituty vyššího stupně. Na významné tradici je rovněž založena univerzita teologická, řecko-katolická, která již několik let poskytuje vzdělání v součinnosti s římskou univerzitou. Své uznání za vysokou úroveň vykonané práce vyjádřil na své osobní návštěvě v roce 1991 i papež Jan Pavel II. Nyíregyháza disponuje i nejbohatší sbírkou lidového písemnictví v Maďarsku, která je umístěna ve skanzenu Sostó Falu. Ke kulturnímu životu tohoto města neodmyslitelně patří i činoherní a hudební divadla, pěvecké a orchestrální soubory i taneční a baletní skupiny. Městská sportovní centra volného času přirozeně rozvíjejí a podporují sportovní aktivity všech druhů. V koncepci rozvoje města Nyíregyháza, která je východním centrem Maďarska, je i budování partnerských vztahů mezi různými městy. Městská část Praha 10 právě prostřednictvím sportovních aktivit našich škol navázala kontakt s vedením radnice v Nyíregyháze, které projevilo zájem o bližší spolupráci a výměnu zkušeností mezi našimi městy.
15 km severozápadně od centra dánského hlavního města Kodaně, na hranici mezi městem a venkovem se nachází Ballerup. Město má 45.000 obyvatel a sestává ze tří původních vesnic Måløv, Skovlunde a Ballerup.Do Ballerupu je snadné se dostat. Ve městě jsou čtyři stanice nadzemní dráhy a celá řada autobusových linek. Pro automobily je zde snadné napojení na velkou dálniční síť, směřující do celého Dánska a Evropy. Ballerup je aktivním "zeleným" městem, které sází na kvalitní životní prostředí. Jeho pýchou je ekologický statek Grantoftegård ve skanzenu Pederstrup. Je to také největší ekologický zemědělský provoz v celém Dánsku. Aktivní zaměstnanecká politika přilákala celou řadu velkých dánských a mezinárodních firem. Dnes je zde 35.000 pracovních míst. Rovněž je tu největší koncentrace firem, zaměřených na pojišťovnictví, farmaceutický výzkum, administrativu a informační technologie (Ballerupu se říká dánské Silicon Valley). Kulturní život měl v Ballerupu vždy zvláštní místo. Na jeho území se nachází více než 90 uměleckých děl, integrovaných do městského prostředí. Ve čtvrti Egebjerggård byla v roce 1996, když byla Kodaň kulturním městem Evropy, uspořádána mezinárodní výstava o bydlení, která tuto čtvrť umělecky a architektonicky prezentovala ve světové třídě. Pořádají se rockové, popové a jazzové koncerty, bývá zde opera a koncerty klasické hudby,revue i divadelní představení. A vždy bývá vyprodáno! V Ballerupu je celkem deset základních škol, mnoho mateřských školek a jeslí, gymnázií a škol s technickým zaměřením. Ballerup je známý svojí péčí o seniory s mnoha Domy s pečovatelskou službou a Domovy důchodců. Občané Ballerupu, právě tak jako celého Dánska, jsou občany aktivními. Každý Dán je v průměru členem sedmi různých spolků. A v Ballerupu existuje těchto spolků více než tři sta! Začátek mezinárodní spolupráce mezi městskou částí Praha 10 a dánským městem Ballerup se datuje od roku 1992. Za tu dobu se uskutečnila celá dlouhá řada vzájemných návštěv a akcí, díky kterým mají občané obou měst výbornou možnost se vzájemně poznávat. V r. 1999 bylo na radnici m.č. Prahy 10 otevřeno Koordinační centrum Ballerup – Praha 10 a od té doby se počet akcí trvale rozšiřuje. Tyto partnerské kontakty se svým mimořádným rozsahem vymykají běžným vztahům a rozhodně nikdy nebyly formalitou. I proto bylo letos Dánsko zastoupeno Ballerupským školním orchestrem na slavnostním koncertu ke vstupu České republiky do Evropské unie.
Smlouva o spolupráci mezi městskou částí Praha 10 a městem Jaslo byla podepsána 12.5.2008 v Praze 10