Medvěd, kobyla, bába s nůší, slaměný muž... A také Šípková Růženka, vodník, chirurg a Obelix. Dokonalé masky, krásné barevné dekorace, melodická hudba a spousta nejrůznějších pochoutek. Domovy seniorů žily v únoru masopustem.
Průvody masek, bujará zábava, vůně koblih a zabijačkových pochoutek neovládly v únoru jen ulice a taneční sály. Masopust se stejně vesele slavil i v domovech seniorů Centra sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10. A nechyběly při tom typické součásti masopustního folklóru - maškarní kostýmy, muzika, tanec a plné stoly. V Domově seniorů U Vršovického nádraží slavili masopust tradičně, masky vycházely z lidových zvyků: kobyla, medvěd, mládenec, turci, slamění muži. Nebyly přitom vypůjčené někde u profesionálů – ušily je přímo v domově ergoterapeutky, sociální pracovnice, sestřičky.
Nejrůznější papírové dekorace, girlandy a papírové květy, které zdobily tělocvičnu, v níž se zábava odehrávala, vyráběli v rámci ergoterapie sami obyvatelé domova. Podíleli se i na přípravě masopustních lahůdek – pekli třeba koblížky. Na stolech se vršily jitrnice a jelita, tlačenka, kyselé okurky, k tomu nezbytné pivo. K poslechu i tanci vyhrávalo Branické duo Michala Kotase. Nálada byla skvělá, bavili se všichni – obyvatelé domova, zaměstnanci, hudebníci i hosté. Stejně, jako o týden později v Domově seniorů Zvonková.
Zatímco v DS U Vršovického nádraží pojali oslavu jako klasickou masopustní veselici, v DS Zvonková se konal pravý maškarní karneval. Už nástup masek – za zvuků pochodové hudby – byl impozantní. Jan Žižka, Obelix, kovbojové a piráti, Šípková Růženka, gejša, kočky a vodníci, nejrůznější postavy z historie, z pohádek či seriálů. I tady některé kostýmy šili sami zaměstnanci. Papírové čepice a škrabošky si obyvatelé domova vyráběli v hodinách ergoterapie, podíleli se i na výrobě překrásných barevných dekorací. Program zahájily děti ze Školky Mašinka, které si připravily, kromě roztomilých masek, pásmo scének a písniček. Pak se začalo hodovat: maskované hostesky roznášely zabijačkové pochoutky, chlebíčky, tradiční koblihy, pivo. Branické duo Michala Kotase hrálo na přání lidovky i „hašlerky“, hity 60. let i slavné muzikálové melodie. Tančilo se, zpívalo, domů se nechtělo nikomu. „Byl to můj nejhezčí karneval“, znělo od několika stolů. „Vždyť smích je nejlepší lék na stáří...“
Zdroj: CSOP