Od dneška je v okolí radnice ve Vršovické ulici k vidění ojedinělá výstava vzpomínek místních pamětníků zpracovaných žáky místních základních škol. Výstava je tvořena výstupy z projektu „Příběhy našich sousedů“, na němž spolupracovala městská část Praha 10 s občanským sdružením Post Bellum. „Cílem projektu je umožnit žákům získat osobní pohled na fenomény moderních dějin, a zároveň napomoci ke zmapování historie naší městské části. Projekt je založen na rozhovorech s pamětníky pohnutých událostí 20. století, doplněné o pátrání v archivech a dalších zdrojích,“ představil náplň projektu starosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík (Nez.).
Smyslem projektu je podpořit změny ve výuce vytvořením multimediálního výukového materiálu reflektujícího historii 20. století v evropských souvislostech, který využívá metody slovního podání historie (vzpomínek pamětníků). „Do projektu se zapojilo čtrnáct dětských týmů z deseti škol, které pod vedením svých pedagogů zpracovaly příběhy osobností majících vztah k Praze 10,“ upřesnila zapojení dětí z městské části místostarostka Ivana Cabrnochová (SZ).
Žáci a žákyně měli v rámci projektu příležitost setkat se s lidmi, kterým dějiny z učebnic skutečně mnohdy zásadně zasáhly do života. „Pátrání po pamětnících a zaznamenávání jejich příběhů děti prožívají jako úplnou detektivku a přitom se seznamují s nedávnými dějinami mnohem intenzivněji než v klasické hodině dějepisu,“ uvedla manažerka projektu Hana Hniličková ze sdružení Post Bellum.
Rozhovory s pamětníky zpracovaly jednotlivé dětské týmy různě. Některé vsadily na výtvarné nebo textové ztvárnění, jiné využily možnosti vyzkoušet si práci rozhlasových reportérů i moderátorů a vytvořit si svůj vlastní krátký dokument v rámci spolupráce s Českým rozhlasem. „Žáky zpracované nahrávky a příběhy se ukládají do sbírky „Paměť národa“ a na webovou aplikaci „My jsme to nevzdali“, která představuje učební pomůcku, široce využívanou pedagogy základních a středních škol pro obohacení výuky historie o autentická svědectví pamětníků,“ doplnila Hana Hniličková.
„Galerie zpracovaných příběhů je pestrá, o životě v koncentračních táborech vyprávěl např. herec Jan Skopeček nebo Eva Roubíčková, o bojích na západní frontě paní Zdena Ehrmannová, o zážitky z Pražského povstání se podělili mezi jinými paní Málková nebo pan Štícha. Nechybí ani příběhy z období komunismu – o věznění v padesátých letech mluvil Vojtěch Janoušek a o době disentu poslední mluvčí Charty 77 Věra Roubalová,“ doplnila místostarostka Cabrnochová.