aneb, jak to všechno dopadlo potřetí…

V sobotu kolem poledne jsme jako loni vyrazili šťastně z Prahy od našeho milovaného „ústavu“.
Autobusy byly 3, protože nás jelo opět téměř 100 dětiček a k nim 11- těch nejodvážnějších- pedagogů a instruktorů naší školy. Tentokrát jeli žáci 1. stupně i 2. stupně, tedy 2. B,
3. B, 4. A, 4. B, 5. A, 6. A, 7. A, 7. B, 8. A, 8. B, 9. A, 9. B. Odjezd proběhl celkem hladce až na nešikovně naskládaná zavazadla v jednom z autobusů…, příště se polepšíme! 
Do Janských Lázní jsme dorazili včas pod kabinkovou lanovku, personál chaty nás už očekával, náš hotel je totiž nahoře- na hoře, na Černé hoře. Nejdříve se nakládala (za skvělé pomoci hochů z 9. a 8. tříd) zavazadla, pak naskakovali účastníci zájezdu.

Nahoře bylo jak v nebi, vše pod bílou peřinou, Janské Lázně pod mraky, božský klid. U horní stanice lanovky byl opět nachystán skútr, který dětem svezl zavazadla až do chaty, velcí kluci pak roznesli zavazadla prvostupňovým dětem až na pokoje.
Ubytování proběhlo rychle, seznámení s chatou a personálem též- zkrátka už to tu dobře známe…
Po večeři jsme se sešli v jídelně, jako tradičně, a děti dostaly informace na další den - kdo, s kým, kde a kdy – četl se denní rozkaz … a takto to probíhalo prakticky každý náš den.

 Máme 5 lyžařských družstev a 2 snowboardová.

Neděle- první den výcviku, první den oblékání, obouvání lyžáků, přenášení lyžařské výzbroje, no a konečně i první lyžování a upřesňování v zařazení do družstev… Večer program po skupinkách a soutěže o sladkosti.

Pondělí- vše běží už hladce, děti jsou celkem samostatné, vědí, s kterým instruktorem odcházejí na svah, až na pár jedinců opozdilců a pár horkokrevných a zapomnětlivých lyžařů, které vždy posíláme zpět na pokoje pro čepice, rukavice, helmy… Zapomnětlivce a opozdilce jsme na horách „ léčili“ sportem, večer co večer někteří navlékali lyžařskou výbavu a obíhali chalupu, některým se toto klání natolik zalíbilo, že chodili běhat dobrovolně…

Úterý  - třetí den, den odpočinku od lyžování… máme naplánované výlety, podle stáří a výkonnosti našich účastníků.
 První skupina „ ŽABAŘI“ – mladší děti + nemocní a „postižení“- dopolední hrátky ve sněhu, odpoledne Kolínská bouda. Druhá skupina „TATRANKY A HORALKY“- celodenní výlet asi 15 km. Třetí skupina „ PAT A MAT“- celodenní výlet asi 16 km. Čtvrtá skupina „ DRACI“- celodenní výlet asi 20 km. Počasí nám na výlety nepřálo, byla mlha, a tak nám přáli aspoň kuchaři, kteří nasmažili řízečky do batohů. Večer pekelné disko, čertíci a čertice to řádně rozjeli, žádná únava po výšlapu (unaven je pouze pedagogický dohled)

Středa - pokroky v lyžování a snowboardingu jsou patrné u všech družstev, roste sebevědomí… Proběhla i přepadová lyžařská inspekce přímo na svahu. Na večer připravili program osmáci a deváťáci s názvem „Černá hora má talent aneb talentmánie“. Objevili jsme tak nečekané a skryté vlohy našich svěřenců – kdyby takto bez zaváhání a ostychu perlili i u tabule ve škole, to by bylo…

Čtvrtek – družstvo začátečníků mělo před sebou důležitý den, chystali se poprvé na velkou sjezdovku až do Jánek. Všichni tedy nakonec pokořili Černou horu, odměnou jim byla jízda „vajíčkem“ nad lyžaři. Odpoledne jsme zamluvili slalomovou trať s časomírou a jel se závěrečný závod ve slalomu. Mladší děti si lyžařské zážitky zapisovaly do notýsků. Večerní program: kdo chtěl - ping – pong; mladší děti- hry; starší diskotéka.

Pátek - poslední den výcviku, čekalo nás nejkrásnější lyžování, protože počasí bylo azurové. Večer před večeří jsme museli všechna zavazadla zabalit a odvést k lanovce, za pomoci chlapců z 8. a 9. ročníků šlo vše bez problémů.
Večer beseda se členem horské služby, jeho příběhy byly pro všechny varovné a poučné, děti i pedagogové měly zajímavé dotazy …
Slavnostní galavečer -bez zavazadel- vypukl po besedě. Vyhlašování vítězů všech možných i nemožných disciplín, dekorování medailemi a diplomy, sladké i jiné odměny. Není poražených… lyžák zvládli všichni.
Naše zavazadla se už v pátek v noci houpala v zavřených kabinách lanovky…
Sobota - no přece odjezd domů, do Prahy, do školy- kde na nás čekají odpočatí rodiče…Na závěr mi dovolte malé poděkování všem zúčastněným učitelům, instruktorům, za jejich výkony sportovní, pedagogické a lidské. Dále personálu Horského hotelu a kuchařům, kteří nám svou péčí a ochotou zpříjemnili pobyt.