Aktuální články | Kategorie | Hledat | RSS
Známý je fakt, že většina dětí mladšího a dále i staršího školního věku čte jen zřídka, tedy málo a čím více se posouvá k dospělosti, ještě méně.
Známý je fakt, že většina dětí mladšího a dále i staršího školního věku čte jen zřídka, tedy málo a čím více se posouvá k dospělosti, ještě méně. Shodneme se na jistotě, že se ochuzují o významnou součást vzdělání a další generace se přibližují čtenářské negramotnosti. Stále a všemožně se o návrat k většímu zájmu o čtení snažíme. Někdy je tento pokus překonat nechuť, nezájem, pohodlnost a v soupeření s novodobými lákadly v podobě technických možností a zajímavostí málo úspěšný, pokud není dostatečně podporovaný z rodiny. Na ZŠ Eden jsme se na čtení více zaměřili. Pokusili jsme se pro jeho posílení a povýšení podnítit zájem i mimo náplň hodin literární výchovy zavedením programu Čtenářské desetiminutovky s podtextem předčítání, naslouchání, vnímání. Technicky to znamená, že žáci ze tříd druhého stupně přijdou navštívit nižší třídy. Přečtou vybranou ukázku z knihy, doplní ji informací o autorovi, ilustrátorovi a také vlastním vzkazem pro ostatní - například: doporučuji knížku všem, kdo se rádi bojí, komu se líbí dobrodružství, kdo se rád směje, nebo kdo luští rád záhady či se chce dovědět více z historie. Také mezi třídami prvního stupně se vzájemně navštěvují čtenáři a recitátoři a upřímně se potěší z potlesku, který za své vystoupení před jiným obecenstvem sklidí. Taková čtenářská chvilka je zpestřením vyučovací hodiny a přínosem jak pro posluchače, kteří se dovědí o knize, jež právě není v jejich zorném poli, tak pro interpreta – čtenáře, který se prezentuje před fórem, vyrovnává se s trémou, zvyká si na jiné prostředí. Doufáme, že je především přínosem pro čtenářství dětí, které máme tolik na zřeteli.
Jaroslava Peltanová, učitelka ZŠ Eden