Archiv novinek po měsících

Novinky z archivu

Aktuální články | Kategorie | Hledat | RSS

Klíněnka jírovcová - ochrana kaštanů v roce 2010

Na území hlavního města Prahy je stejně jako v předešlých letech zajištěna likvidace listí z jírovce maďalu (lidově zvaného koňský kaštan). Občané mohou listí shrabávat do pytlů, které lze od září zdarma získat na několika kontaktních místech. Naplněné pytle stačí ponechat vedle sběrných nádob na směsný odpad (popelnic), a to nejlépe v termínu pravidelného svozu odpadu, aby se předešlo riziku roznášení listí po okolí. Odvoz pytlů je zajištěn svozovou společností obsluhující sběrné nádoby.

 

08 října, 2010 - Životní prostředí
Na území hlavního města Prahy je stejně jako v předešlých letech zajištěna likvidace listí z jírovce maďalu (lidově zvaného koňský kaštan). Občané mohou listí shrabávat do pytlů, které lze od září zdarma získat na několika kontaktních místech. Naplněné pytle stačí ponechat vedle sběrných nádob na směsný odpad (popelnic), a to nejlépe v termínu pravidelného svozu odpadu, aby se předešlo riziku roznášení listí po okolí. Odvoz pytlů je zajištěn svozovou společností obsluhující sběrné nádoby.
 
Pytle lze také bezplatně odevzdat ve sběrných dvorech hlavního města Prahy nebo přímo ve spalovně odpadů v Malešicích (Průmyslová ulice, po – pá: 6,00 – 14,00 hod.), kde dojde k jejich konečnému zneškodnění. Použití vlastních pytlů je nutné předem oznámit odboru životního prostředí – tel. 267093544 a sdělit, na kterém místě (u kterého domu) budou naplněné a označené pytle připraveny.
 
Kontaktní místo pro výdej pytlů:
Úřad městské části Praha 10, Odbor životního prostředí, budova C, kancelář č. 422 – tel. 267 093 327. Po, St 8,00 – 12,00, 13,00 – 18,00, Čt 8,00 – 12,00 hod. (nebo dle tel. domluvy).
 
Kontaktní místo pro výdej i příjem naplněných pytlů
Sběrné dvory hlavního města, např. v ulicích: - Teplárenská, - Perucká 10, - Zakrytá
Po – Pá  8:30 – 17:00, So 8:30 – 15:00
Sběrné místo biodpadu (kompostárna hl. m. Prahy), ul. Dřevčická,
Po – Pá 8:30 – 17:00, So 8:30 – 15:00
Toulcův dvůr – středisko ekol. výchovy, Kubatova 1, Po – Pá 8:00 – 17:00            
 
Akce probíhá pouze v termínu od září 2010 a ukončena bude 31.12.2010!
     
Informance o klíněnce:
Klíněnka jírovcová je jedním z nejpopulárnějších škůdců posledních deseti let. Je to způsobeno tím, že její činnost je viditelná na první pohled a navíc žije na stromech, které často doprovázejí městskou zástavbu. Máme je zkrátka všichni na očích. A to, co vidíme –neestetické, chorobně vypadající stromy nás nenechává v klidu.
Jejím hostitelem  je strom, jírovec maďál (Aesculus hippocastanum,) lidově nazývaný kaštan koňský, vžitý je zkrácený název „kaštan“, ačkoliv se botanicky o kaštan nejedná.  Jak jeho vědecký, tak  lidový název zohledňují tu skutečnost, že byly jeho plody používány v lidovém léčitelství pro léčbu koní. Jírovec pochází z jihu Evropy, do střední  Evropy se dostal již v 17. století. U nás zdomácněl.
Pozornost se k těmto stromům napadeným škůdcem obrací uprostřed léta, kdy listy stromů hromadně rezavějí, hnědnou, schnou  a předčasně opadávají.
 
Klíněnka se představuje
Vším je vinen malinký motýlek,  vzhledem připomínající mola,  se jménem klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella), jejíž larvy se líhnou z vajíček nakladených na listy jírovce, následně v listech vyžírají vnitřní pletiva (minují). Nejčastěji minují v ploškách kruhovitého tvaru, takže listy jsou rezavě skvrnité.
Obdobím jejího prvního výskytu v průběhu roku  bývá poslední dekáda dubna až přelom dubna a května (před rozkvětem), kdy se líhnou první dospělci (motýlci). Ti  jsou k vidění pouhým okem na kmenech – vypadají jako přibližně 4mm dlouhé, světlounké, rezavě - béžové čárky. Motýlci se pak rojí ve velkých hejnech uvnitř i okolo korun stromů. 
 
 
 
Vylíhlí motýlci vyletují na spodní větve stromů, nakladou vajíčka na svrchní stranu listů, z nich se vylíhnou larvy, které se prokoušou do vnitřního pletiva listů, kde  listy vyžíráním decimují (minují). Následně se larvičky zakuklí, přežívají určitou dobu, aby se z nich posléze vylíhli noví dospělci (motýlci) a kolotoč se opakuje.
 Klíněnka jírovcová se v našich zeměpisných šířkách stačí namnožit během vegetačního období jednoho roku zpravidla 3 – 4x!
 
Odkud se tu klíněnka vzala?
Na klíněnku jsme si ještě nezvykli, protože to je relativně nový škůdce, který byl prvně v Evropě zaznamenán kolem roku 1984 v Makedonii. Jak  a odkud se sem tento motýlek, který je "stále při chuti"dostal, dosud přesně určeno není, nicméně podobný škůdce (obdobná klíněnka) se vyskytuje i v severní Americe. U nás jsou známy například klíněnky škodící na zeravech (zerav - Thuja) nebo na jabloních.
Rozšíření klíněnky jírovcové až k nám trvalo přibližně 10 let, kdy sem přes jižní státy Evropy, Rakousko a Moravu „doputovala“. První kalamitní výskyt v Praze byl zaznamenám v roce 1995. Menší  výskyt je ve vyšších nadmořských výškách. Zaznamenány byly i pokusy klíněnky využít ke svému množení i jiných druhů dřevin, které rostou v blízkosti jírovců - např. javorů, vrb a pod. Klíněnka se pokouší profitovat i na těchto jiných druzích dřevin, ale doposud (mimo prvních požerků na listech) větší škody netropí. Neumí se ve větším množství zakuklit v listech jiného druhu než jírovce maďálu, ani se vyvinout v dalšího dospělého motýlka.

Jak můžeme napadeným stromům pomoci?
Heslo č.1.
Odstranit a zlikvidovat spadané listí !
Čím dříve, tím lépe !  
Kompostování - způsob sice náročnější, ale šetrnější k životnímu prostředí.
Vyšší teploty v dobře založeném kompostu  (60 – 70 °C)  kukly spolehlivě likvidují. Proto je potřeba listí ihned po opadu shrabávat a kompostovat, vrstvu listí  překrýt alespoň 10 cm silnou vrstvou zeminy.
Listí ponechané pod stromy je líhní motýlků v příštím roce. Pokud se listí vyhrabe pozdě, kdy jsou již listy i jen částečně zetlelé, kukly z listů vypadají a přežijí i v samotné půdě. Proto je nutné hrabat ještě nezetlelé listí a to okamžitě.
Máme-li k tomu vhodné podmínky, je možné shrabané suché listí spálit, což je však v Praze velmi problematické.
Nemáme-li možnost kompostovat napadené listí, odevzdáme je na sběrná místa!
Každoročně jsou poskytovány Magistrátem hl.m.Prahy pytle na napadené listí a určena sběrná místa, kam je možné bezplatně shrabané listí odevzdat.
 
Chemické postřiky používáme jen v krajním případě!
Na výjimečných místech a ve výjimečných případech je možné použít postřik. V posledních letech používá hl.m.Praha  pro vybrané stromy chemický postřik přípravkem Dimilin 48 SC, což je přípravek, který zabraňuje vývoji hmyzu a je šetrný k životnímu prostředí. Postřik  okolo 5. – 15. května   zachycuje alespoň 1. generaci klíněnky, jejíž výskyt předem velmi přesně monitorujeme s využitím feromonu na lapačích upevněných na stromech.
Feromon je látka, kterou vylučují samičky a proto přiláká do lapačů samečky.
U mladých stromů nebo u mimořádně exponovaných stromů, například v historickém centru města, by bylo optimální postřik opakovat i na vajíčka druhé generace. 
Nejen, že nelze postříkat absolutně všechny napadené stromy, ale ani to není z hlediska ochrany přírody žádoucí. Nelze ani zabránit náletu klíněnky z okolí, kde se stromy neošetřují, ale podle zkušeností z minulých let je to i tak pro  jírovce v našich ulicích a parcích velká pomoc. Díky postřiku v květnu, přesto, že dojde během jara a léta k napadení další generací klíněnky, vydrží listy na stromech výrazně déle. A čím déle jsou stromy olistěné, tím samozřejmě pro ně  lépe.
Provedení chemických postřiků přenecháme odborným firmám!

Heslo č.2.
Nejlepší způsob pomoci je prevence!
Dodejme stromům vláhu, živiny a vzduch do půdy – zalévejme, přihnojujme a kypřeme půdu!
Jako člověk či jiný živý tvor, odolává i strom všem škodlivým vlivům lépe, je-li v dobré kondici.  U stromů se dobré kondice dá dosáhnout především dostatečnou zálivkou (Praha má podnormální stav srážek oproti evropskému průměru, navíc v posledních 50ti letech kleslo množství srážek téměř o čtvrtinu), popřípadě přihnojením. Účinná zálivka je ovšem často neřešitelný problém, neboť dospělý strom potřebuje přibližně 100 l vody. Vždy však platí: raději menší počet zálivek, ale s dostatečným množstvím vody, raději jednou sto litrů, než 10x po deseti litrech a pod. Zálivka v jarních měsících také vymyje z kořenového prostoru sůl ze zimních posypů. Také zajištěním příhodného stanoviště bez zhutněné zeminy v kořenovém prostoru, tedy zkypřením půdy, stromům můžeme pomoci. Psí moč a jiné výkaly nehnojí, jak se někdo mylně domnívá, ale nesmírně škodí.
Špatný zdravotní stav stromů není vždy jenom dílem klíněnky!
Kromě celkově zatíženého prostředí velkoměsta se ke klíněnce  obvykle přidávají některé další houbové choroby- např.  Guignardia aesculli.
 
Také následky zasolení půdy vykonají své - projevuje se typickým rezavěním okrajů listů, vytváří se rezavé, později zcela suché lemy listů. Klíněnka naproti tomu způsobuje rezavé skvrny po celé ploše listů.
Proschlé „zóny“ okolo hlavních nervů listů jsou dílem dalšího škůdce - svilušky kaštanové.
Nicméně, jak v případě napadení klíněnkou, tak u houbových chorob prožívají jírovce „listopad“  většinou již v srpnu.

Spadané listí je nutné okamžitě a průběžně až do konce opadu všeho listí odstraňovat!
Na jaře už je účinek poloviční nebo žádný.
 
Proč kvetou někdy „kaštany“ i na podzim?
Podzimní kvetení je způsobeno obranou reakcí dřeviny na všechny decimující vlivy, které během vegetace prožila. Především předčasný opad listů, vysoké koncentrace solí v půdě, různé následné extrémní výkyvy teplot a vývoj počasí během podzimu. Dobrému zdravotnímu stavu stromu do příští sezóny tento jev samozřejmě nepřidá.
 
 
| mail