Klíněnka jírovcová - ochrana kaštanů v roce 2010
|
Na území hlavního města Prahy je stejně jako v předešlých letech zajištěna likvidace listí z jírovce maďalu (lidově zvaného koňský kaštan). Občané mohou listí shrabávat do pytlů, které lze od září zdarma získat na několika kontaktních místech. Naplněné pytle stačí ponechat vedle sběrných nádob na směsný odpad (popelnic), a to nejlépe v termínu pravidelného svozu odpadu, aby se předešlo riziku roznášení listí po okolí. Odvoz pytlů je zajištěn svozovou společností obsluhující sběrné nádoby.
Pytle lze také bezplatně odevzdat ve sběrných dvorech hlavního města Prahy nebo přímo ve spalovně odpadů v Malešicích (Průmyslová ulice, po – pá: 6,00 – 14,00 hod.), kde dojde k jejich konečnému zneškodnění. Použití vlastních pytlů je nutné předem oznámit odboru životního prostředí – tel. 267093544 a sdělit, na kterém místě (u kterého domu) budou naplněné a označené pytle připraveny.
Kontaktní místo pro výdej pytlů:
Úřad městské části Praha 10, Odbor životního prostředí, budova C, kancelář č. 422 – tel. 267 093 327. Po, St 8,00 – 12,00, 13,00 – 18,00, Čt 8,00 – 12,00 hod. (nebo dle tel. domluvy).
Kontaktní místo pro výdej i příjem naplněných pytlů
Sběrné dvory hlavního města, např. v ulicích: – Teplárenská, – Perucká 10, – Zakrytá
Po – Pá 8:30 – 17:00, So 8:30 – 15:00
Sběrné místo biodpadu (kompostárna hl. m. Prahy), ul. Dřevčická,
Po – Pá 8:30 – 17:00, So 8:30 – 15:00
Toulcův dvůr – středisko ekol. výchovy, Kubatova 1, Po – Pá 8:00 – 17:00
Akce probíhá pouze v termínu od září 2010 a ukončena bude 31.12.2010!
Informance o klíněnce:
Klíněnka jírovcová je jedním z nejpopulárnějších škůdců posledních deseti let. Je to způsobeno tím, že její činnost je viditelná na první pohled a navíc žije na stromech, které často doprovázejí městskou zástavbu. Máme je zkrátka všichni na očích. A to, co vidíme –neestetické, chorobně vypadající stromy nás nenechává v klidu. Jejím hostitelem je strom, jírovec maďál (Aesculus hippocastanum,) lidově nazývaný kaštan koňský, vžitý je zkrácený název „kaštan“, ačkoliv se botanicky o kaštan nejedná. Jak jeho vědecký, tak lidový název zohledňují tu skutečnost, že byly jeho plody používány v lidovém léčitelství pro léčbu koní. Jírovec pochází z jihu Evropy, do střední Evropy se dostal již v 17. století. U nás zdomácněl.
Pozornost se k těmto stromům napadeným škůdcem obrací uprostřed léta, kdy listy stromů hromadně rezavějí, hnědnou, schnou a předčasně opadávají. Klíněnka se představuje
Vším je vinen malinký motýlek, vzhledem připomínající mola, se jménem klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella), jejíž larvy se líhnou z vajíček nakladených na listy jírovce, následně v listech vyžírají vnitřní pletiva (minují). Nejčastěji minují v ploškách kruhovitého tvaru, takže listy jsou rezavě skvrnité.
Vylíhlí motýlci vyletují na spodní větve stromů, nakladou vajíčka na svrchní stranu listů, z nich se vylíhnou larvy, které se prokoušou do vnitřního pletiva listů, kde listy vyžíráním decimují (minují). Následně se larvičky zakuklí, přežívají určitou dobu, aby se z nich posléze vylíhli noví dospělci (motýlci) a kolotoč se opakuje.
Klíněnka jírovcová se v našich zeměpisných šířkách stačí namnožit během vegetačního období jednoho roku zpravidla 3 – 4x!
Odkud se tu klíněnka vzala?
Na klíněnku jsme si ještě nezvykli, protože to je relativně nový škůdce, který byl prvně v Evropě zaznamenán kolem roku 1984 v Makedonii. Jak a odkud se sem tento motýlek, který je „stále při chuti“dostal, dosud přesně určeno není, nicméně podobný škůdce (obdobná klíněnka) se vyskytuje i v severní Americe. U nás jsou známy například klíněnky škodící na zeravech (zerav – Thuja) nebo na jabloních.
Rozšíření klíněnky jírovcové až k nám trvalo přibližně 10 let, kdy sem přes jižní státy Evropy, Rakousko a Moravu „doputovala“. První kalamitní výskyt v Praze byl zaznamenám v roce 1995. Menší výskyt je ve vyšších nadmořských výškách. Zaznamenány byly i pokusy klíněnky využít ke svému množení i jiných druhů dřevin, které rostou v blízkosti jírovců – např. javorů, vrb a pod. Klíněnka se pokouší profitovat i na těchto jiných druzích dřevin, ale doposud (mimo prvních požerků na listech) větší škody netropí. Neumí se ve větším množství zakuklit v listech jiného druhu než jírovce maďálu, ani se vyvinout v dalšího dospělého motýlka.
Jak můžeme napadeným stromům pomoci?
Chemické postřiky používáme jen v krajním případě!
Na výjimečných místech a ve výjimečných případech je možné použít postřik. V posledních letech používá hl.m.Praha pro vybrané stromy chemický postřik přípravkem Dimilin 48 SC, což je přípravek, který zabraňuje vývoji hmyzu a je šetrný k životnímu prostředí. Postřik okolo 5. – 15. května zachycuje alespoň 1. generaci klíněnky, jejíž výskyt předem velmi přesně monitorujeme s využitím feromonu na lapačích upevněných na stromech.
Feromon je látka, kterou vylučují samičky a proto přiláká do lapačů samečky.
U mladých stromů nebo u mimořádně exponovaných stromů, například v historickém centru města, by bylo optimální postřik opakovat i na vajíčka druhé generace.
Nejen, že nelze postříkat absolutně všechny napadené stromy, ale ani to není z hlediska ochrany přírody žádoucí. Nelze ani zabránit náletu klíněnky z okolí, kde se stromy neošetřují, ale podle zkušeností z minulých let je to i tak pro jírovce v našich ulicích a parcích velká pomoc. Díky postřiku v květnu, přesto, že dojde během jara a léta k napadení další generací klíněnky, vydrží listy na stromech výrazně déle. A čím déle jsou stromy olistěné, tím samozřejmě pro ně lépe.
Provedení chemických postřiků přenecháme odborným firmám!
Heslo č.2. Nejlepší způsob pomoci je prevence!
Dodejme stromům vláhu, živiny a vzduch do půdy – zalévejme, přihnojujme a kypřeme půdu!
Jako člověk či jiný živý tvor, odolává i strom všem škodlivým vlivům lépe, je-li v dobré kondici. U stromů se dobré kondice dá dosáhnout především dostatečnou zálivkou (Praha má podnormální stav srážek oproti evropskému průměru, navíc v posledních 50ti letech kleslo množství srážek téměř o čtvrtinu), popřípadě přihnojením. Účinná zálivka je ovšem často neřešitelný problém, neboť dospělý strom potřebuje přibližně 100 l vody. Vždy však platí: raději menší počet zálivek, ale s dostatečným množstvím vody, raději jednou sto litrů, než 10x po deseti litrech a pod. Zálivka v jarních měsících také vymyje z kořenového prostoru sůl ze zimních posypů. Také zajištěním příhodného stanoviště bez zhutněné zeminy v kořenovém prostoru, tedy zkypřením půdy, stromům můžeme pomoci. Psí moč a jiné výkaly nehnojí, jak se někdo mylně domnívá, ale nesmírně škodí.
Špatný zdravotní stav stromů není vždy jenom dílem klíněnky!
Kromě celkově zatíženého prostředí velkoměsta se ke klíněnce obvykle přidávají některé další houbové choroby- např. Guignardia aesculli.
Také následky zasolení půdy vykonají své – projevuje se typickým rezavěním okrajů listů, vytváří se rezavé, později zcela suché lemy listů. Klíněnka naproti tomu způsobuje rezavé skvrny po celé ploše listů. Proschlé „zóny“ okolo hlavních nervů listů jsou dílem dalšího škůdce – svilušky kaštanové. Nicméně, jak v případě napadení klíněnkou, tak u houbových chorob prožívají jírovce „listopad“ většinou již v srpnu. Spadané listí je nutné okamžitě a průběžně až do konce opadu všeho listí odstraňovat! Na jaře už je účinek poloviční nebo žádný. Proč kvetou někdy „kaštany“ i na podzim?
Podzimní kvetení je způsobeno obranou reakcí dřeviny na všechny decimující vlivy, které během vegetace prožila. Především předčasný opad listů, vysoké koncentrace solí v půdě, různé následné extrémní výkyvy teplot a vývoj počasí během podzimu. Dobrému zdravotnímu stavu stromu do příští sezóny tento jev samozřejmě nepřidá.
|
Aktualizováno: 26.02.2026
