Policie varuje před falešnými bankéři a fiktivními policisty
Zdejší součást Policie České republiky upozorňuje obyvatele Prahy 10 na zvyšující se počet páchané trestné činnosti osobami vydávající se za bankéře a policisty. Přibližuje, jakým způsobem podvodníci přesvědčují k smyšlené záchraně finančních prostředků.
Od začátku letošního roku podvodníci vydávající se za muže zákona a finančníky z obyvatel naší země vylákali již přes 150 milionů korun a tento trend neustává i přes nesčetné množství reportáží v médiích. Nejedná se o nijak sofistikovaný podvod. Tzv. kyberšmejdi využívají předem připravený psychologický nátlak a neznalost obětí.
Modelový příklad – jak podvodníci postupují
Pro lepší pochopení celého jednání podvodníků Vám představíme příběh paní Drahomíry Snové, která pracuje jako učitelka v mateřské škole. Jednoho dne jí zazvoní mobil, paní Snová hovor okamžitě přijme, protože pochopitelně netuší, že se bude jednat o nejdražší hovor v jejím životě.
Po přijetí hovoru se ozve vcelku milý pánský hlas, který se představí jako pan Mgr. Svatoslav Dobroděj, například z bankovní instituce ČSOB a sdělí paní Snové, že je bankéřem, a právě si všimnul, že jejím jménem je zažádáno o úvěr na pobočce v Poděbradech. Načež mu paní odpoví, že sice má shodou náhod běžný bankovní účet u jmenované bankovní instituce, avšak rozhodně o žádnou půjčku nežádala. Po tomto sdělení začne pan Dobroděj rychleji mluvit a chrlit různé informace, tak aby paní Snovou ještě více zahltil a především přesvědčil, že nemá čas na rozmyšlenou a musí jednat okamžitě. Mezi záplavou různých nesmyslů a otázek se pan Dobroděj dozví, že má paní Snová na bankovním účtu tři sta tisíc korun.
Získal klíčové informace, a to u jaké banky má účet a také jakou na něm má peněžní částku. Závěrem jí sdělí, že bude okamžitě kontaktována bezpečnostním oddělením České národní banky, protože nejmenovaná osoba zneužila její identitu za pomoci jejího občanského průkazu a naprosto náhodně k půjčce ve výši tři sta tisíc korun.
Posléze je paní Snová telefonicky kontaktována pracovníkem České národní banky, kdy je jí v rychlosti zrekapitulována celá situace a dále, že je potřeba zachránit její finanční prostředky ve výši oněch tři sta tisíc korun převodem na záchranný bankovní účet, protože o ně jinak přijde. Paní Snovou to v záplavě emocí naprosto znejistí, avšak pracovníkovi sdělí, že má jisté pochybnosti, a proto ji bezpečností pracovník přesvědčí, aby si nainstalovala chatovací aplikaci WhatsApp, pomocí níž uskuteční videohovor. V rámci videohovoru jí ukáže průkaz a tím potvrdí, že je pracovníkem ČNB. Dále ji poučí o mlčenlivosti, že o této situaci s nikým nesmí mluvit a dále, že ji kontaktuje kriminalista pan Kpt. Koloděj z KŘP hl. m. Prahy.
Paní Snová přijme další hovor, a to tentokrát od kriminalisty pana kapitána Koloděje, jenž se jí v rychlosti zeptá, zda zná pana Maxima Květinu, jelikož se jedná o osobu, která žádá jejím jménem o úvěr. Následně je informována, že bude opět kontaktována bezpečnostním oddělením ČNB, kdy bude dokončena záchrana finančních prostředků.
Opět je tedy kontaktována bezpečnostním oddělením s tím, že má převést svých tři sta tisíc korun na záchranný bankovní účet, kdy je jí přesné číslo bankovního účtu nadiktováno, či posláno přes aplikaci WhatsApp. Paní Snová je neustále direktivním způsobem zahlcována různými informacemi pod jejichž vlivem finanční prostředky odešle. Po odeslání je po ní požadováno, aby zaslala přes aplikaci WhatsApp potvrzení o provedené platbě a dále je jí na oplátku zasláno potvrzení o přijetí platby, a nakonec je informována, že bude do několika hodin kontaktována její kmenovou bankou a peníze jí budou navráceny. To už se samozřejmě nestane.
Jak postupovat v případě ohrožení finančních prostředků
Se samotným procesem si dávají podvodníci záležet. Popsané komplexní jednání může trvat od třiceti minut až po několik hodin. V jiných případech mohou podvodníci chtít, aby byly finanční prostředky v rámci jejich záchrany vybrány v bankomatu, nebo na pobočce a následně je na určené adrese předaly údajnému policistovi, či kriminalistovi. V jiných situacích, kdy zjistí, že oběť nemá vlastní finanční prostředky, budou chtít, aby si v rámci záchrany finančních prostředků, které oběť paradoxně nemá, vzala úvěr a peníze jim pak zaslali, nebo předali. Během toho se mohou prokazovat mnoha uměle vytvořenými průkazy, a to i služebními průkazy policie. Mohou také používat skutečná jména policistů i bankéřů, protože jména i vzory průkazů jsou snadno dohledatelná na internetu.
Záchranné bankovní účty většinou patří lidem bez domova, kteří si je za menší úplatu založí a přihlašovací údaje předají kyberšmejdům.
Závěrem sdělujeme, že příslušníci Policie České republiky, bankéři bankovních institucí, včetně České národní banky po Vás nikdy nebudou prostřednictvím telefonátů, emailů a chatovacích aplikací požadovat záchranu Vašich peněz a už vůbec nebudou chtít, abyste je přeposílaly na záchranné účty, či je předávaly kriminalistům na ulici.
Pokud Vás tedy v budoucnu kontaktuje osoba z Vaší, či jiné bankovní instituce, ba dokonce policie s popsaným, či podobným příběhem, na moment odložte telefon, zamyslete se a hovor ukončete. Pro jistotu kontaktujte svoji banku, kdy Vám tento jednoduchý návod ušetří nejenom stres, ale především Vaši peněženku.
Autor: nprap. Bc. Ondřej ŠKOP, MOP Strašnice
