Pokud hovoříme o novodobé historii Vršovic musíme vzpomenout Jindřicha Waldese /1878-1941/ jeho světově ojedinělého muzea spínadel a především továrny Waldesky. Symbolem výroby i logem se stal Waldesův vynález patentní knoflík, nazvaný později Koh i noor. Název Koh i noor (což v perštině znamená hora světa) pocházel od jména největšího diamantu na světě, který vážil 186 karátů. Jindřich Waldes byl spolu s Tomášem Baťou považován za nejúspěšnějšího českého podnikatele první republiky. Avšak Waldes nežil pouze továrnou. Staral se o vršovický sport, byl mecenášem spolků a škol, spolufinancoval památník J.A.Komanského v Naardenu.
Historie domu
Světově ojedinělé muzeum založil Jindřich Waldes roku 1916 v rohovém domě Moskevské ul. čp. 262 a náměstí Svatopluka Čecha. Dům byl pro tento účel rozsáhle rekonstruován. Byly zde shromážděny nejenom spínadla, od pravěkých jehlic a bronzových fibulí, dále zlaté gotické a renesanční spony, ale také secesní módní doplňky. Muzeum vedlo i sbírky národopisné, především lidové kroje. Mezi nejcennější exponáty patřil Karlštejnský poklad, nalezený za rekonstrukce v 19. stol. Součástí muzea byla bohatá odborná knihovna.
Mecenáš umění
Už v té době spojil své podnikání i s uměním. Známá tvář dámy s loga jeho firmy byla vytvořena světově uznávaným malířem Františkem Kupkou. Waldes byl znalcem a mecenášem umění a kromě muzea založil jednu z největších soukromých obrazáren. Ročně ji doplňoval o desítky obrazů českých umělců, které nakupoval v cizině a vracel do Čech. Waldesovy umělecké sbírky, téměř 500 obrazů a 5000 grafik zahrnovaly díla umělců od rudolfínské školy přes díla barokní až po práce malířů a sochařů 19 .- 20. století. Zvláštní zastoupení měla díla Kupky a Preissiga.
Za druhé světové války byly sbírky Němci zkonfiskovány a Waldes po strastiplné cestě přes koncentrační tábor do zámoří za nevyjasněných okolností zemřel. Po válce byla sbírka, stejně jako Waldesova továrna, znárodněna a vršovické muzeum bylo zrušeno.